České stavebnictví čeká od příštího roku několik důležitých změn vyplývajících z přijaté novely zákona o hospodaření energií (č. 406/2000 Sb.). Nová právní úprava, v souladu s druhou evropskou směrnicí o energetické náročnosti budov, legislativně ukotvuje již existující trend, kterým je zvyšování energetických standardů budov. Rozšiřuje také využití průkazů energetické náročnosti i do oblasti realitního trhu.
Čas šetřit energii
Novela zákona o hospodaření energií logicky reaguje na rostoucí ceny energie, které stále více zatěžují rozpočty domácností, institucí a ve výsledku i států po celé Evropě.
Budovy patří mezi největší „spotřebiče“ energie. Jen v České republice zodpovídají za 65 % konečné spotřeby tepla a skoro polovinu konečné spotřeby elektřiny. Drtivá většina jich energií zbytečně plýtvá, ačkoliv opatření, která výrazně sníží jejich energetickou náročnost, již existují a řada firem má s jejich uplatněním v budovách zkušenosti.
Přínosy úsporných budov
Zdravé vnitřní prostředí
Energeticky úsporné novostavby a budovy, které projdou správně navrženou, celkovou energeticky úspornou renovací, vytvářejí zdravější a komfortnější prostor pro bydlení i práci. Stěny v takto upravených či postavených objektech nejsou studené, okny netáhne a radiátory nejsou horké. To rozšiřuje efektivně využívanou plochu místností. Zároveň je zde pomocí mechanického větrání s rekuperací odpadního tepla zajištěn dostatečný přísun předehřátého čerstvého vzduchu, což dotváří pohodu vnitřního prostředí. Ve spánku si člověk lépe odpočine a v práci či škole se lépe soustředí. Ke zdraví obyvatel také přispívají nižší koncentrace prachových částic a alergenů, které odvede řízené větrání spolu s přebytečnou vlhkostí. Protože pro stálý přísun čerstvého vzduchu není zapotřebí větrat otevřenými okny, nevzniká průvan a interiér není zatížen ani hlukem z venkovního prostředí. V letním období nedochází k přehřívání prostor, takže se nemusejí používat klimatizační jednotky.
Pracovní místa
Energeticky šetrné stavebnictví přispívá k udržení či vytváření pracovních míst zejména u malých a středních firem na celém území státu. Budovu je totiž potřeba stavět či renovovat tam, kde bude následně sloužit lidem nebo institucím. Stavebnictví má také vysoký tzv. multiplikátor, což znamená, že jedna koruna investovaná do hodnoty budov se v ekonomice obrátí 3,5x až 6x více, než je tomu u běžných státních výdajů. Podporuje tak ekonomický růst a rozvoj regionů.
Vyčíslené přínosy
Ekonom Miroslav Zámečník se svým týmem vypočítal, že přechod k energeticky úsporným budovám podle novely povede k ekonomickému přínosu (kumulované čisté současné hodnotě pro vlastníky budov) 223 miliard Kč při poměrně konzervativních předpokladech: 3% reálném růstu ceny energie a životnosti budov 25 let. Pokud ale cena energie poroste rychleji, ekonomické přínosy se násobí. Úsporné budovy tedy zajištují své vlastníky a provozovatele proti růstu cen energie i případným cenovým šokům.
Ochrana spotřebitele
Stanovením minimálních energetických standardů pro nové budovy i změny staveb zákon zajistí, že v budoucnu nehrozí stavebníkům zbytečně vysoké platby za energie. Rozšíření využití průkazů energetické náročnosti pak přispěje k lepší orientaci kupců a nových nájemníků v očekávaných nákladech na energii ve vybrané nemovitosti. To je důležité, protože stavba domu nebo jeho koupě je rozhodnutím na desítky let dopředu.
Energetická bezpečnost
Menší spotřeba energie snižuje naši závislost na dovozech paliv z nestabilních a politicky problematických regionů a zlepšuje tak energetickou bezpečnost. Také vede k pomalejšímu vyčerpání domácích fosilních zdrojů a menší zátěži pro životní prostředí. V případě nečekaného přerušení dodávek energie nemusí energeticky úsporná budova výrazně vychladnout, protože obyvatelnou ji udrží pouhá přítomnost lidí.