Elektrokotel nebo topné kabely do novostavby? Proč „nejlevnější“ vytápění často vyjde nejdráž

Platnost informací k 13. 10. 2026. Požadavky na energetickou náročnost budov se mění, aktuální znění si vždy ověřte.

Telefonát, který řešíme pořád dokola: stavíte rodinný dům, rozpočet je napjatý a vytápění chcete vyřešit co nejlevněji. Elektrokotel, nebo rovnou topné kabely v podlaze, za pár desítek tisíc, bez komína, bez venkovní jednotky, bez revizí. Prosíte nás jen o PENB.

Na první pohled to dává smysl. Problém je, že u novostavby to většinou samo o sobě neprojde. A když se pak začne řešit, co s tím, z „nejlevnější“ varianty bývá ta nejdražší.

Proč elektřina v novostavbě „nevyjde“

Každá nová budova dnes musí být takzvaná budova s téměř nulovou spotřebou energie. Prokazuje se to průkazem energetické náročnosti (PENB), bez kterého dům nezkolaudujete.

Jedním z hlavních kritérií je primární energie z neobnovitelných zdrojů. Zjednodušeně: výpočet se nedívá jen na to, kolik energie dům spotřebuje, ale i na to, jak „špinavě“ se tahle energie vyrábí. Každý zdroj má svůj přepočtový faktor:

• elektřina ze sítě se násobí 2,1 (do září 2024 dokonce 2,6), protože se u nás pořád z velké části vyrábí v uhelných a jiných elektrárnách s velkými ztrátami,
• zemní plyn má faktor kolem 1,
• dřevo a jiná biomasa mají faktor velmi nízký,
• teplo, které tepelné čerpadlo „nasaje“ ze vzduchu nebo ze země, se nepočítá vůbec.

Elektrokotel přemění 1 kWh elektřiny zhruba na 1 kWh tepla. Tepelné čerpadlo z té samé 1 kWh elektřiny vyrobí přibližně tři kWh tepla. Ve výpočtu tak elektrokotel vychází zhruba třikrát hůř než tepelné čerpadlo, a to se u novostavby do limitu obvykle nevejde.

Řešením je fotovoltaika, ale kolik?

Elektřina vyrobená vlastní fotovoltaikou na domě se ve výpočtu odečte od spotřeby. Výroba se počítá po hodinách a sečte se za celý rok. Od září 2024 jsou pravidla pro započtení FVE mírnější než dřív, takže dostatečně velká elektrárna dokáže elektrické vytápění „vytáhnout“ přes požadavky.

Jak velká? U běžného rodinného domu s elektrokotlem jsme už počítali případy, kdy bylo potřeba kolem 15 kWp. To je zhruba 33–35 panelů a přes 70 m² střechy orientované aspoň zčásti na jih.

Na papíře to projde, ve skutečnosti dům nevytopí

Tady je potřeba říct jednu věc narovinu. To, že dům s velkou fotovoltaikou projde PENB, ještě neznamená, že ho fotovoltaika vytopí.

Fotovoltaika vyrábí hlavně v létě, kdy netopíte. V prosinci a lednu, kdy topíte nejvíc, je slunce nízko, dny krátké a panely často pod sněhem nebo v mlze. Vyrobí zlomek toho, co v červnu. Ve výpočtu se letní výroba sečte se zimní spotřebou a čísla vyjdou. Ve skutečnosti ale v zimě topíte téměř celou elektřinou ze sítě, ať je elektrárna jakkoli velká.

Fotovoltaika tedy u elektrického vytápění řeší hlavně papír: splnění požadavků na novostavbu. Účty za topení v zimě řeší jen málo.

„Tak tam dáme rekuperaci“ — co ukazují naše výpočty

Když výpočet nevyjde, první reakce bývá: „tak tam dáme rekuperaci“. Zní to logicky, rekuperace přece šetří teplo. Jenže ve výpočtu PENB má rekuperace menší váhu, než lidé čekají.

Ukážeme to na reálném výpočtu z naší praxe. Je to dřevostavba rodinného domu u Plzně s tepelným čerpadlem vzduch–voda, dobře zateplená (průměrný součinitel prostupu tepla 0,24 W/m²K) a s trojskly. Tedy žádný „špatný“ dům. Přesto mu po zpřísnění požadavků od roku 2022 chybělo 44 kWh/(m²·rok) neobnovitelné primární energie, tedy 64 % nad limitem. Spočítali jsme proto, kolik by které opatření samo o sobě pomohlo:

Zdroj: vlastní výpočet ArchEnergy, 2021, metodika platná před novelou z roku 2024. Hodnoty jednotlivých opatření nelze prostě sčítat, v kombinaci se navzájem ovlivňují.

Z tabulky jsou vidět tři věci:

• Rekuperace pomůže, ale nevytáhne to. Ubrala by necelou polovinu toho, co chybělo. I když je to nejsilnější opatření „na domě“, samo nestačí.
• Malá fotovoltaika udělá víc než rekuperace. Pouhých 8 m² panelů ubere víc než celá rekuperace, 3 kWp vyřeší celý rozdíl. A po novele z roku 2024 se FVE ve výpočtu započítává ještě příznivěji.
• Další zateplení už skoro nepomůže. Deset centimetrů izolace navíc na stěnách ubere necelé 4 kWh. U novostavby, která je už dobře zateplená, se tou cestou nikam nedostanete.

U dalšího domu s tepelným čerpadlem vyšlo totéž. Chybělo 16 kWh/(m²·rok), rekuperace by ubrala necelých 15 kWh a nevyšlo by to ani s ní. Fotovoltaika 2,25 kWp sama ubrala 31 kWh.

Ani to není výjimka. Na školení pro projektanty jsme rekuperaci porovnávali na více domech a vycházela vždy podobně: zlepšení o 10–17 %. To je užitečné, ale ne zázrak.

A teď to podstatné pro elektrické vytápění. Tohle všechno jsou domy s tepelným čerpadlem, které z jedné kilowatthodiny elektřiny vyrobí přes tři kilowatthodiny tepla. Jak moc se výpočet zhorší, když se elektřinou ohřívá přímo, ukazuje jiný náš výpočet. U patrového rodinného domu jsme nahradili jen ohřev teplé vody elektrickým bojlerem. Ne topení, jen vodu. Výsledek se zhoršil o 33 kWh/(m²·rok), tedy o necelou třetinu. To je víc, než kolik celá rekuperace ubere.

U elektrokotle nebo topných kabelů, kde se elektřinou přímo topí i ohřívá voda, je rozdíl oproti limitu ještě mnohem větší. Rekuperace s necelými dvaceti kilowatthodinami je pak kapka v moři a bez velké fotovoltaiky se to obejít nedá.

Proč to u bungalovů vychází hůř

Tvar domu hraje větší roli, než by člověk čekal. Spočítali jsme stejnou konstrukci (dřevostavba, stejná izolace, stejná okna, plynový kotel) ve dvou tvarech:

Zdroj: vlastní výpočet ArchEnergy pro školení „Budovy s téměř nulovou spotřebou od roku 2022“, metodika před novelou 2024.

Bungalov má na stejnou obytnou plochu víc obvodových stěn, větší podlahu na terénu a větší střechu, kudy uniká teplo. Navíc je pro něj požadavek ve výpočtu nastavený přísněji. Bungalovu tak chyběl skoro dvojnásobek toho co patrovému domu. Mimochodem: ani jeden z těch domů neprošel s plynovým kotlem samotným.

U bungalovu s valbovou střechou se tak sejdou dvě věci najednou. Dům potřebuje víc pomoci než patrový, a přitom má střechu, na kterou se fotovoltaika vejde nejhůř.

Ještě jedno zjištění, které stojí za zmínku. U jiného domu z naší praxe by samotné otočení domu na pozemku zhoršilo výsledek o 10,6 kWh/(m²·rok). To je víc, než by přineslo dalších 10 cm izolace na stěnách i v podlaze dohromady. Orientace domu ke světovým stranám se přitom řeší ve studii a pak už se nedá změnit.

Srovnání zdrojů tepla pro novostavbu

Orientační přehled pro běžný rodinný dům. Ceny jsou rámcové a zahrnují zdroj a jeho napojení, ne celou otopnou soustavu.

Teprve s fotovoltaikou je srovnání poctivé. Elektrokotel stojí do 100 tisíc, ale fotovoltaika kolem 15 kWp vyjde řádově na několik set tisíc korun. Celá elektrická varianta pak bývá dražší než tepelné čerpadlo.

Aby to bylo férové i z druhé strany: fotovoltaiku pak na domě máte. Celý rok vyrábí, pokrývá spotřebu domácnosti a snižuje účty. Pokud jste ji stejně plánovali, ekonomika vypadá jinak, než když se k ní „musíte“ dopracovat kvůli PENB.

Nezapomeňte na provoz

Pořizovací cena je jen polovina příběhu. Elektrokotel i topné kabely spotřebují na stejné množství tepla zhruba třikrát víc elektřiny než tepelné čerpadlo. A jak jsme si vysvětlili výše, většinu té elektřiny v zimě platíte ze sítě. Fotovoltaika na tom moc nezmění, protože vyrábí v jiném ročním období, než topíte.

U dobře zatepleného domu s malou spotřebou to nemusí být tragédie. U běžné novostavby ale rozdíl v účtech za deset let snadno převýší to, co jste ušetřili při pořízení.

Kdy elektrické vytápění dává smysl

Elektřina není špatná volba vždy. Smysl může dávat:

• u velmi úsporného domu (pasivní standard), kde je potřeba tepla tak malá, že provozní náklady nehrají velkou roli a menší FVE stačí,
• když fotovoltaiku chcete tak jako tak a máte na ni vhodnou střechu (velkou jižní plochu),
• když tepelné čerpadlo technicky nejde, třeba kvůli umístění venkovní jednotky v řadové zástavbě,
• jako doplňkový zdroj, například elektrický ohřev v koupelně nebo záloha k jinému zdroji.

Naopak počítejte s problémem, když máte členitou nebo valbovou střechu, orientaci mimo jih, stínění od stromů či okolních domů, nebo když dům není výjimečně dobře zateplený.

Naše doporučení z praxe

Nejdražší chyba nevzniká při výběru kotle, ale v pořadí rozhodování. Zdroj tepla se často řeší až ve chvíli, kdy je projekt hotový, střecha navržená a chybí jen PENB. Pak už zbývá jen hledat, kam se vejdou panely, nebo projekt předělávat.

Proto doporučujeme řešit vytápění už ve fázi studie, ve stejnou chvíli jako tvar domu a střechy. Pokud chcete elektrické vytápění s fotovoltaikou, navrhne se tomu střecha. Pokud chcete bungalov s valbou, zvolí se zdroj, který projde bez velké FVE. Obojí jde, jen ne dodatečně.

A ještě jedna věc, která se vyplatí skoro vždy: pečlivě spočítaný PENB. Výpočet pracuje s řadou zjednodušených výchozích hodnot (tepelné mosty, stínění, objem budovy, rozvody teplé vody). Když se tyto položky spočítají přesně podle skutečného projektu, výsledek se u našich výpočtů zlepšil až zhruba o 30 %, aniž by se na stavbě cokoli měnilo. Podrobnější výpočet stojí pár tisíc korun navíc, ale může ušetřit desítky tisíc za opatření, která by jinak bylo potřeba přidat.

ArchEnergy nedodává kotle, tepelná čerpadla ani fotovoltaiku, takže nemáme důvod tlačit vás k žádné technologii. Spočítáme, co projde a co se vám vyplatí.

Pokud stavíte a zdroj tepla ještě nemáte rozhodnutý, ozvěte se dřív, než bude hotový projekt. Rádi s vámi projdeme varianty, spočítáme, která projde požadavky na energetickou náročnost, a doporučíme, co se u vašeho domu vyplatí.